Emil Filla

Žena v lenošce I.

Lept kombinovaný s akvatintou (1935), rozměry s rámem 45 cm x 38 cm, značeno vlevo dole: E. F. vzávorce
Signováno vlastní rukou vpravo dole: Emil Filla

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Od roku 1930 – 1936 Filla maluje, ryje a vsochách ztělesňuje své ženy. Předchůdcem, současně i neoddělitelným průvodcem velkého kubistického cyklu „žen“, pocházejícího ztohoto období, jsou tradicionální empiricko-realistické kresby třicátých let vyrýsované ostrým hrotem ocelového pera. Kubistické Fillovy ženy jsou oproti tomu zmasa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse.

VŽeně vlenošce srukou přeloženou přes hlavu Filla ústrojně protíná a spájí údy a části těla vpřírodní mikro a makrodimenzi. Jakoby se tady náš percepční bod pohyboval po samotném zaobleném povrchu zemském a my dosahovali sotva kšpičkám malíčků nohou této monstrózní ženy. Hledíme vzhůru na temeno její hlavy jako na nebetyčný vrchol velehor, za kterými dříve zapadá slunce.
Snad už jen erotický prožitek nás ještě dnes vrhá do útrob prapřírodních sil. Přesahují nás včase a prostoru. Metají námi tak jako vlna rozbouřeného moře a my hledáme útočiště ve fatálním úkrytu těla ženy, někde vmalém jeho záhybu či vkoutku jejího oka.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 56, 269 a 280.

Zátiší s dýmkou

Olej na dřevě, 1927, 43 x 58 cm, ovál, s rámem 68 x 83 cm
Signováno vlevo dole Emil Filla 1927
Publikováno v monografii k výstavě V novém světě/Podmínky modernity 1917-1927, Galerie výtvarného umění v Ostravě, 28.9.2016 - 8.1.25017
Provenience: z majetku rodiny autora
Opatřeno posudky PhDr. Jiřího Hlušičky, PhDR. Jaromíra Zeminy a PhDr. Karla Srpa.

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 819 tis. eur, Sotheby’s London, 2017

Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou.
Ve 20. letech se věnoval ve své tvorbě především tématu zátiší, kterými navazoval na válečné období, kdy musel odejít do Holandska. Tam se jeho kubistické formy inspirovaly také starou holandskou malbou. Tehdy tvořil puristická zátiší, barevně minimalistická, kolážovitě poskládaná z velmi redukovaných tvarů. Zátiší, která vznikala až po první světové válce, překypují živočišností, radostí z tvarů, působí téměř hédonisticky. K nim patří rovněž Zátiší s dýmkou, v němž autor zapomíná na dogma kubismu a rozehrává v něm všechny vizuální chutě. Když s kubismem začínal, studoval každý obraz coby předlohu s kružítkem a pravítkem – ve 20. letech je ale Fillova malba uvolněná, virtuózní a mnohem senzitivnější než u jeho vzorů Picassa a George Braqua. Pokud použije expresi, vždy směřuje ke krásné formě. Na tomto zátiší kubisticky rozkládá lahev-džbán, džbán s hrozny, mísy s ovocem, dýmku a plochu stolu a pozadí. Kombinace přísnosti a radosti, geometrie a organických tvarů, barev a černých kontur vytváří nezaměnitelné a nadčasové dílo.
Emil Filla nazývaný Vincencem Kramářem „českým Picassem“ je považován za hlavního představitele kubismu v Čechách. Je nesporné, že Filla převzal od Picassa základní princip jeho tvorby, který dle Kramáře obohatil smyslovostí a schopností proniknout k vlastní podstatě tohoto nového uměleckého názoru.

„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik FG.X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem.

Zátiší s kytarou a podnosem ovoce - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Lept kombinovaný sakvatintou, (1935), rozměry 12,5 x 17,5 cm, signováno vpravo dole: Emil Filla
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Vřadě Fillových zátiší se objevují noty a hudební nástroje, většinou doplněné o láhve alkoholu, vína rumu, likéru ale také sklenice, dýmky či ovoce. Hudba patří ksenzuálním a duchovním požitkům stejně jako dobré pití či jídlo.

Grafický list Zátiší skytarou a podnosem ovoce je variací na olej zroku 1928 - Zátiší skytarou a podnosem ze sbírek Muzea umění vOlomouci. Vobou dílech se ukázkově propojují hudební atributy (kytara a notová osnova) schuťovým požitkem ze šťavnatého zralého ovoce. Hudební nástroj však nemusí mít výlučně konotace sluchového smyslového požitku. Dominující kytara vzátiších dostává podivné antropomorfní rysy, jako by byla ve tvarech hudebního nástroje zakleta ženská figura.
Grafika svými přirozenými materiálovými vlastnostmi umožnila právě vzátiší uplatnit a rozvinout Fillův sloh a metodu vycházející ze simultánní percepce. Celkový prostor obrazu je sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Grafická varianta zátiší s kytarou dovolila malíři vjednoduché a čisté podobě postihnout a uchovat estetický účinek nového způsobu zobrazení. Lept mnohonásobně překrývá měkké brokátové tkanivo temnem ojíněných leptových čar, akvatinta přelévá měkké stíny vhlubokých prostorových transparencích a dává jím vyznít vhlubokých ozvěnách. Zvolená kombinovaná technika umělci umožnila vystihnout nejen objektivní stránku zobrazovaných věcí, ale zároveň odhalit jejich skryté rytmy a intimní stránky.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 406, 415.
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 30-31, 270.

Vstup Heráklův na Olymp

Suchá jehla, rozměry 42x30cm, 71x57,5cm (s rámem), signováno v tisku, v Soupise grafického díla č. 163

Žena s kanárkem - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 500

Suchá jehla, 1934, rozměry 23,8x15,5cm, značeno vlevo dole: „Emil Filla 34“
Signováno vpravo dole: Emil Filla 34

Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie jsou zmasa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse. Přicházejí knám z jiného světa osvobozeného od času, jsou zaklety, jako orientální všemocní duchové, vmalých rozměrech grafických listů. Ve skutečnosti jsou však jejich proporce obrovité, monumentální. Mají své místo jedině jako velká freska na rozsáhlých zdech veřejných dómů budoucího člověka.
Titánickou ženu spící vkřesle spolootevřenými ústy jakoby zaklela do nehybnosti výtvarná zákonitost. Klidné tvary obrovitých rozměrů, objemů a obrysů vyznívají totiž plněji a pádněji než malé tvary vpohybu. Roztažené obludné nohy sobrovitými chodidly zcela nestoudně odkrývají velký černý klín, symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu.
Vedle křesla je na vysoké noze podstavce stojanu umístěna klec skanárkem, který je ve stejné výšce jako gigantická ústa ženy. Kresba suchou jehlou je další (třetí) variantou motivu Ženy s kanárkem zroku 1933. Na obraze namalovaném na jaře roku 1933 drží žena mezi svými rty kostku cukru, kterou ozobává kanárek sedící na jejím rameni. Filla viděl a vyfotografoval si tuto scénu u svého přítele Dr. Vlastimila Jurena, jehož malá dcerka takto ráda krmívala svého milovaného kanárka. Za čas se znovu vrátil ke „catullovskému“ motivu a přenesl jej do akvatinty kombinované sleptem a suché jehly. Rodinou důvěrnou atmosféru kresby umocňuje „přimalované“ štěně boxera hrajícího si smíčkem vprvém dolním rohu listu.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 49,55, 266.

Zátiší s klarinetem, mandolínou a podnosem

Lept kombinovaný s akvatintou, 1930, rozměry 8,7x12,6cm, 25,5x28cm (s rámem) signováno vpravo dole Emil Filla 30

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla se grafikou zabýval spřestávkami po celý život. Vytvořil přes 170 listů, na kterých lze názorně dokumentovat jeho umělecký vývoj se všemi proměnami od přísně kubistických kompozic až kpoválečným lidovým písním.

Zátiší sklarinetem, mandolínou a podnosem patří společně se Zátiším spodnosem, sklenicí, dýmkou, a hrozny a Zátiším slahví koňaku, skleničkou a spodnosem shruškami (1930), mezi tři nejintimnější Fillovy „noční zátiší“ odrážející vkubistické kompozici jeho posedlost nocí.

Chceme-li vtěchto docela maličkých zátiších číst (u Filly nejmenších), musíme knim těsně přiblížit oči a zkrátit fyzickou vzdálenost, která je mezi námi a obrazem. A najednou uvidíme a prožijeme něco, co nikdy nezažijeme u velkých monumentálních obrazů. Vzdálenost mezi obrazem a námi zcela zanikne a my můžeme vstoupit svou duší do obrazu jako do ztemnělého vesmírného prostoru, který nás zcela pohltí a zavře se za námi.

Ačkoliv je Zátiší sklarinetem, mandolínou a podnosem svými rozměry velmi malé, nalézáme vněm věci velkého slohu, střídmých až asketických obrysů, které však zcela pohltila noc. Tak jako u Rembrandta, černá temnota je kosmickým základem vnějšího bytí. Klarinet, mandolína a podnos prosvítají vlastním chladným světlem hmoty ztemné severské noci. Filla nám prostřednictvím malého obrázku dokáže vnuknout svou vizi, že temnoty noci mají stejnou škálu, rozpětí a stejné ne-li větší bohatství odstínu jako světlo dne, že vnoci jsou všechny věci sdílnější, že noc nám skýtá větší usmíření, větší klid a mír.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 38, 260 a 282.

Zpěv úzkosti Otec a syn napadený drakem války (Torso naděje III)

Lept, 1945, rozměry 19,3x15,3 cm, 45x40 cm (s rámem)

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 145.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Grafika boje muže a dítěte s drakem je umístěna k básni Zpěv úzkosti, v níž zazní známý verš „Zvoní zrady zvon zrady zvon, čí ruce ho rozhoupaly, Francie sladká hrdý Albion a my jsme je milovali“. Báseň naráží na fakt, že nás Francie jako spojenec zradila podpisem Mnichovské dohody, kdy Československo muselo odevzdat pohraniční území Německu. Filla v grafice není nijak popisný, rozšiřuje své téma zoufalství a nerovného zápasu v motivu, kde vedle dospělého muže bojuje i dítě. Tím naznačuje, že o svobodu v Československu bojuje už druhá generace.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Žena v lenošce II.

Lept kombinovaný s akvatintou, 1935, rozměry 22,7x 18 cm, signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie, současně ale symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu. Matka Země je základem a zdrojem bytí a vesmíru – bez ní není života.
Toto období Fillovy tvorby bývá také charakterizováno výstižným termínem „obludný titanismus“, kdy se smyslově prožívaná a fantastickou formou vyjadřovaná tělesnost mění v útvary plně soběstačné plastiky, jež nicméně svým erotickým obsahem nabývají pod vlivem surrealismu fantastické emotivnosti pravěce primitivních idolů a představ. Obrazy žen v nadměrných proporcích, založené na anatomických deformacích sdělují, že se jedná o figuru, ale z jiného divného světa novodobé mytologie.
Žena v lenošce je obludná, ošklivá a primitivní. Znenadání se vynořila z hlubin země a usadila se u nás v obývacím pokoji na lenošce. Zcela bezostyšně se jednou rukou škrábe na obnaženém prsu, přičemž si paradoxně druhou rukou zakrývá zývající ústa. Tlusté nohy, přesto že mají gigantické proporce, nedokážou zakrýt jasně se rýsující ženino lůno. Celé tělo obryně z rodu Titánů se roztéká po lenošce, do které se žena sotva vejde. Je to žena z jiného světa, ze světa před lidskou zkušeností i po ní, a právě proto výjimečná.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 348.

Kůň a ženy přepadené šelmou (Mobilisace) (Torso naděje IV)

Lept, 1945, 19,3 x 15,3 cm, rozměr 45x40cm (rozměry s rámem)

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 146.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Tento tisk je nejdramatičtější grafikou sbírky umístěnou k básni Mobilisace o marné snaze českých mužů bránit svoji vlast. V chaotickém válečném víru se v ilustraci točí postava ženy, muže, zvířecí příšery a koně v předzvěsti zániku a dynamizuje zvukomalebnost veršů, v nichž se opakuje jako virbl sousloví „tamta noc“. Zdvižené ruce v gestu bezmoci, ruce naopak zaťaté v pěst a připravené k boji se střídají se zvířecími pařáty. Doufání se mění v zoufání, vztek rozleptává tváře a oko koně vyhasíná. Z výjevu čiší strach, že národ skončí – básnicky řečeno – v řece Léthé, tedy zapomenut.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Zápas / Kůň přepadený lvem (Dušičky) (Torso naděje V)

Lept, 1945, 19,3 x 15,3 cm, rozměr 45x40 cm (s rámem)

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 147.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Grafika zápasu koně se lvem je pro Fillovo téma zápasu signifikantní. Kůň a lev představují v mytologii různé významy, nejčastěji kůň zosobňuje energii a mírumilovnost, lev sílu a moc. Tisk je umístěn k básni Dušičky 1938 a vzbuzuje beznaděj: kůň už vzdal boj se zuřivou šelmou a je doslova v posledním tažení – nezbývá žádná naděje. Zvláštnost tohoto tisku spočívá v kombinaci leptu a akvatinty, která dodává kresebné linii hloubku, vytváří souvislé plochy a působí velmi malířsky.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce v nákladu 400, z nichž prvních 70 výtisků a 10 neprodejných na speciálním holandském ručním papíře osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Draci války zvedají teutonský meč (Torso naděje I)

Lep, 1945, lept, 19,3x 15,3cm, rozměr 45x40cm (rozměr s rámem)
Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 143.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Tato grafika je určena na frontispis sbírky Torso naděje a elementárně ji uvozuje: ve verších nepůjde o nic míň než o zápas s démony, které symbolizují dva zrcadlově postavení draci v plné síle. Mezi nimi stojí meč jako mytologická zbraň, jíž je třeba se chopit. Řád teutonských rytířů byl v historii jedním z nejmocnějších křesťanských řádů středověku. Meč a draci tvoří emblém zápasu dobra se zlem, který nikdy nekončí.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Ruce spoutané hady (Deset ran egyptských) (Torso naděje II)

Lept, 1945, 19,3x 15,3 cm, rozměr 45x40 cm (rozměry s rámem)

Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 144.
Původ: aukční Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Nejpůsobivější tisk celé sbírky ilustruje báseň Deset ran egyptských. Ruce jsou spoutané dvěma draky a pod nimi lev útočí na koně, vlevo je připsán rok Mnichovské zrady 1938. Šlo o dohodu mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa (Sudet) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Báseň Deset ran egyptských aktualizovala biblickou legendu o pohromách, jež stihnou egyptského faraona, pokud nepropustí Židy z otroctví. Krev, žáby, štěnice, mouchy, mor, vředy, krupobití, kobylky, tmy, pobití prvorozenců – žádná z deseti biblických pohrom nezavedla ilustrátora k doslovnosti. I v této grafice se drží symboliky zápasu a spoutáním rukou zdůrazňuje bezmoc.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Uťatá hlava Medúzy (Básník taje) (Torso naděje VI)

Lept, 1945,19,3 x 15,3 cm, rozměr 45x40 cm (rozměr s rámem)
Z básnické sbírky Františka Halase Torzo naděje, vydal Svatopluk Klír, edice Zodiak, Praha, únor 1946 v nákladu 480 výtisků. Soupis Berka 148.
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Grafika zobrazuje ruku držící za vlasy uťatou hlavu Medúzy s malými bojovně syčícími draky na skráních. Bytost Medúzy představuje v mytologii lstivost a v dějinách malířství byl tento symbol často zobrazován. Podle pověsti se každý, kdo se na Medúzu podívá, zkamení – bojovat s ní naslepo ale nelze. Filla ji použil v souvislosti s pocitem křivdy ze situace, kdy evropské mocnosti Československo prodaly Hitlerovi. Přesto se okupaci nevyhnuli – slovy básníka, jak rychle opadává sláva pyšných dnů. Halas v básni vyzývá všechny, kteří mají více víry, k jejímu předávání; už začíná klíčit naděje.
Sbírka vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává. Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sám měl za sebou nejtísnivější etapu svého života – byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a všechny hrůzy nacismu zažil na vlastní oči. Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. V šestiletém vězení vznikla také jeho kniha O svobodě. „Buchenwaldských příšer se ale nezbavil ani po válce, kdy ho nastupující komunistický režim zase stíhal za kubistickou tvorbu. Perzekuci zažil už za první světové války po svém útěku do Holandska, kde byl obviněn ze špionáže. Ve Fillových zápisnících se často objevují úvahy o smyslu oběti, zradě a vykoupení. Proto nebylo lepší volby, než přizvat k ilustracím dobových básní právě Fillu. Malíř během svého života vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků zvířecích zápasů včetně Picassových kreseb zápasů z ilustrací Ovidiových proměn, ale například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu obrázků zápasu býka a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Unikátní originální výtisk prvního vydání básnické sbírky levicového básníka Františka Halase vytiskl v nákladu 70 a 10 neprodejných kusů nakladatel Svatopluk Klír po druhé světové válce. Knížka je vytištěna na speciálním ručním papíře a všechny výtisky osobně podepsal jak Halas, tak i uznávaný malíř Emil Filla, který sbírku doprovodil šesti lepty a značkou. Lepty vytiskl Mirro Pegrassi.
Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem. Grafiky z Torza naděje se občas objevují v aukčních síních samostatně, původní malonákladový výtisk je však vyloženě raritou.

Grafický list v bibliofilii Venera č. 500: Emil Filla

Kniha, rozměry 30,5x22,8cm

Zátiší s kytarou, klarinetem, lahví a podnosem

Suchá jehla kombinovaná sakvatintou, 1932, rozměry 29,5x19,5cm, 48,8x38,3cm (s rámem), značeno vpravo dole: E. F. v oválu vpravo dole: Emil Filla
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Description
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Téma hudebního nástroje a not se objevuje vřadě Fillových zátiší. Hudební objekty od kytar přes mandolíny, flétny a klarinety jsou většinou doplněné o láhve alkoholu, vína rumu, likéru ale také sklenice, dýmky či ovoce. Hudba patří ksenzuálním a duchovním požitkům stejně jako dobré pití či jídlo.
Zátiší skytarou klarinetem, lahví a podnosem je ukázkou propojení hudebních atributů (kytara a klarinet) schuťovým požitkem zdobrého pití a jídla. Filla velmi zvláštně propojuje aluzi na hudbu spředstavou malé stolní hostiny, která je ovšem ve srovnání stěmi v obrazech holandských mistrů 17. století daleko skromnější. Hudební nástroj však nemusí mít výlučně konotace sluchového smyslového požitku. Dominující kytara vzátiších dostává podivné antropomorfní rysy, jako by byla ve tvarech hudebního nástroje zakleta ženská figura. Kytara na grafice symbolizuje ženský princip, zatímco klarinet jednoznačně odkazuje k mužskémuprincipu.

Stůl umístěný vcentru kompozice pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Věci na stole jsou viděny zpřímého nadhledu a jako celistvé objekty jsou malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.
Zvolená kombinovaná technika suché jehly s akvatintou umožnila Fillovy vystihnout nejen objektivní stránku zobrazovaných věcí, ale zároveň odhalit jejich skryté rytmy a intimní stránky. Grafika dovolila malíři vjednoduché a čisté podobě postihnout a uchovat estetický účinek zobrazení. Obrysy věcí a jejich tvary vyrývány vbílé ploše výraznou černou čarou, vycházejí zpostupu a tvárné logiky suché jehly. Tato technika Fillovy umožňuje virtuózně využít široké škály výrazových možností ryté čáry a vrypu. Strohou a až abstraktně chladnou linii čáry doprovází jemná akvatinta, která přelévá měkké stíny vhlubokých prostorových transparencích a dává jím vyznít vhlubokých ozvěnách.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 406, 415.
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 30-31, 270.

Hlava muže - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Lept, 1935, 22,7x 17cm, značeno vpravo dole E. F.
Signováno vpravo dole: Emil Filla
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011


Filla své „HLAVY“ prošel nejprve prsty, ohmatal je ze všech stran a vytvořil je nejdříve jako sochy (např. Hlava I., 1913 a Hlava II., 1914). Jejich zvláštností je, že jsou opravdu stavěny jako velké volné a uzavřené trojrozměrné sochy, které však byl vytvořeny ze stavebních kamenů získaných ze simultánních pohledů vpohybu kol všech stran reálné hlavy.

Oproti tomu grafický list Hlava muže zroku 1935 představuje samorostlý organický útvar, je fantasmatem erotického organismu, který vsobě obsahuje prvek falický (nos) i vaginální (otevřená ústa). Kresba se vyznačuje maximálně zdůrazněnou linearitou „jedním tahem“, příznačnou pro grafiku postav a hlav pozdějšího Fillova období.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 23, 269.
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 455-456.

Žena v lenošce II. - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. VII.

Lept, 1935, rozměry 22,7 cm x 18 cm, signováno vpravo dole: Emil Filla
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011


Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie, současně ale symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu. Matka Země je základem a zdrojem bytí a vesmíru – bez ní není života.
Toto období Fillovy tvorby bývá také charakterizováno výstižným termínem „obludný titanismus“, kdy se smyslově prožívaná a fantastickou formou vyjadřovaná tělesnost mění v útvary plně soběstačné plastiky, jež nicméně svým erotickým obsahem nabývají pod vlivem surrealismu fantastické emotivnosti pravěce primitivních idolů a představ. Obrazy žen vnadměrných proporcích, založené na anatomických deformacích sdělují, že se jedná o figuru, ale zjiného divného světa novodobé mytologie.
Žena vlenošce je obludná, ošklivá a primitivní. Znenadání se vynořila zhlubin země a usadila se u nás vobývacím pokoji na lenošce. Zcela bezostyšně se jednou rukou škrábe na obnaženém prsu, přičemž si paradoxně druhou rukou zakrývá zývající ústa. Tlusté nohy, přesto že mají gigantické proporce, nedokážou zakrýt jasně se rýsující ženino lůno. Celé tělo obryně zrodu Titánů se roztéká po lenošce, do které se žena sotva vejde. Je to žena zjiného světa, ze světa před lidskou zkušeností i po ní, a právě proto výjimečná.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 348.

Zátiší s kytarou a podnosem ovoce - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 341

Lept kombinovaný sakvatintou, (1935), rozměry 12,5 x 17,5 cm, signováno vpravo dole: Emil Filla
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Vřadě Fillových zátiší se objevují noty a hudební nástroje, většinou doplněné o láhve alkoholu, vína rumu, likéru ale také sklenice, dýmky či ovoce. Hudba patří ksenzuálním a duchovním požitkům stejně jako dobré pití či jídlo.

Grafický list Zátiší skytarou a podnosem ovoce je variací na olej zroku 1928 - Zátiší skytarou a podnosem ze sbírek Muzea umění vOlomouci. Vobou dílech se ukázkově propojují hudební atributy (kytara a notová osnova) schuťovým požitkem ze šťavnatého zralého ovoce. Hudební nástroj však nemusí mít výlučně konotace sluchového smyslového požitku. Dominující kytara vzátiších dostává podivné antropomorfní rysy, jako by byla ve tvarech hudebního nástroje zakleta ženská figura.
Grafika svými přirozenými materiálovými vlastnostmi umožnila právě vzátiší uplatnit a rozvinout Fillův sloh a metodu vycházející ze simultánní percepce. Celkový prostor obrazu je sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Grafická varianta zátiší s kytarou dovolila malíři vjednoduché a čisté podobě postihnout a uchovat estetický účinek nového způsobu zobrazení. Lept mnohonásobně překrývá měkké brokátové tkanivo temnem ojíněných leptových čar, akvatinta přelévá měkké stíny vhlubokých prostorových transparencích a dává jím vyznít vhlubokých ozvěnách. Zvolená kombinovaná technika umělci umožnila vystihnout nejen objektivní stránku zobrazovaných věcí, ale zároveň odhalit jejich skryté rytmy a intimní stránky.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 406, 415.
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 30-31, 270.

Žena v lenošce I. - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Lept kombinovaný s akvatintou, 1935, rozměry 23,2x 16,8 cm
Značeno vlevo dole: E. F. vzávorce
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Od roku 1930 – 1936 Filla maluje, ryje a vsochách ztělesňuje své ženy. Předchůdcem, současně i neoddělitelným průvodcem velkého kubistického cyklu „žen“, pocházejícího ztohoto období, jsou tradicionální empiricko-realistické kresby třicátých let vyrýsované ostrým hrotem ocelového pera. Kubistické Fillovy ženy jsou oproti tomu zmasa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse.

VŽeně vlenošce srukou přeloženou přes hlavu Filla ústrojně protíná a spájí údy a části těla vpřírodní mikro a makrodimenzi. Jakoby se tady náš percepční bod pohyboval po samotném zaobleném povrchu zemském a my dosahovali sotva kšpičkám malíčků nohou této monstrózní ženy. Hledíme vzhůru na temeno její hlavy jako na nebetyčný vrchol velehor, za kterými dříve zapadá slunce.
Snad už jen erotický prožitek nás ještě dnes vrhá do útrob prapřírodních sil. Přesahují nás včase a prostoru. Metají námi tak jako vlna rozbouřeného moře a my hledáme útočiště ve fatálním úkrytu těla ženy, někde vmalém jeho záhybu či vkoutku jejího oka.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 56, 269 a 280.

Žena v lenošce II. - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Lept, 1935, rozměry 22,7 cm x 18 cm
Signováno vpravo dole: Emil Filla

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Počátkem třicátých let se ve Fillově tvorbě projevuje daleko otevřeněji erotika a žádostivá sexualita v podobě gigantických žen. Filovy „obludné ženy“ vytvářejí dojem jakési vývojové anomálie, současně ale symbolizují plodivou mohutnost Matky Země, která je založena na ženském a mužském principu. Matka Země je základem a zdrojem bytí a vesmíru – bez ní není života.
Toto období Fillovy tvorby bývá také charakterizováno výstižným termínem „obludný titanismus“, kdy se smyslově prožívaná a fantastickou formou vyjadřovaná tělesnost mění v útvary plně soběstačné plastiky, jež nicméně svým erotickým obsahem nabývají pod vlivem surrealismu fantastické emotivnosti pravěce primitivních idolů a představ. Obrazy žen v nadměrných proporcích, založené na anatomických deformacích sdělují, že se jedná o figuru, ale z jiného divného světa novodobé mytologie.
Žena v lenošce je obludná, ošklivá a primitivní. Znenadání se vynořila z hlubin země a usadila se u nás v obývacím pokoji na lenošce. Zcela bezostyšně se jednou rukou škrábe na obnaženém prsu, přičemž si paradoxně druhou rukou zakrývá zývající ústa. Tlusté nohy, přesto že mají gigantické proporce, nedokážou zakrýt jasně se rýsující ženino lůno. Celé tělo obryně z rodu Titánů se roztéká po lenošce, do které se žena sotva vejde. Je to žena z jiného světa, ze světa před lidskou zkušeností i po ní, a právě proto výjimečná.

Literatura:
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 348.

Žena se psem na klíně - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Suchá jehla s akvatintou, 1935, rozměry 22,8 cm x 17 cm
Značeno vlevo dole: E. F. voválu
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Námět ženy chovající na klíně štěňátko boxera ztvárnil Filla celkem na třech grafických deskách. Tyto ženy vycházejí ve svém tvarovém a prostorovém založení a vrozvrhu a obrysu hmot ze základního typu Madony milostné reprezentující krásný sloh české gotiky.
Uzavřený plošný tvar, později vydutý reliéf, uzavřený plastický pyramidální obrys, jeho odproštění od vnějšího prostředí a prostoru a vtištění na absolutní abstraktní plochu je skutečně obdobné jako u gotické Madony, krásného slohu. Jen místo zlatého pozadí mají Fillovy něhyplné a soucitné „psí Madony“ bílé pozadí a na klíně něžně chovají místo Ježíška malého boxera.
Filla vložil do této ženy se psem na klíně celou svou panteistickou lásku ke zvířeti – kpsovi, skterým vedl během šesti let věznění vkoncentračním táboře osamocené monology o člověku, o jeho osudu, o bezedné míře ponížení a nelidského utrpení, které může způsobit člověku a zvířeti jen člověk sám. Grafiky těchto „psích Madon“ nesou vsobě jako předtuchu zlých časů nový grafický řád, kdy lineární styl vystřídá plastická forma. Obrysová čára vsobě již abstraktně nezastupuje, neznačí celý vnitřní objem, který je nyní vylíčen sjevovou úplností malířských prostředků akvatinty. Zároveň je malířská představa tvaru zastoupena představou ryze sochařskou, kdy mocně vydutý tvar je vpravém slova smyslu vytesán do kovové desky hrotem rydla jako sochařským špičákem. Tento sošný sloh se záhy rozvine vcyklu „Bojů a zápasů“.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 60-61, 280.

Zátiší s vázou květin a podnosem - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Suchá jehla, 1935, rozměry 22,8x17cm, značeno vpravo dole: E. F. voválu
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Description
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Vgrafických listech tzv. Fillova „bílého období“ jsou obrysy věcí a jejich tvary vyrývány vbílé ploše výraznou černou čarou, vycházející zpostupu a tvárné logiky suché jehly. Tato technika Fillovy umožňuje virtuózně využít široké škály výrazových možností ryté čáry a vrypu. Jeho linie je jednou lyricky vzrušená, jindy strohá a až abstraktně chladná. Filla vzátiších umně používá šrafování rozmanitě hustými sítěmi čar a vrství na sebe vzdušné hloubky dalekých průhledů. Poháry, vázy a podnosy jsou mohutnými zvony, jejichž hlasy duní prostorami sférických kleneb vinných hroznů, jablek či hrušek a rozléhají se nesmírnými dálkami.

Zátiší svázou květin a podnosem je klasickým příkladem zátiší „bílého období“. Ztělesňuje všechny jeho slohové vlastnosti a znaky ve vyrovnaném souladu, živou smyslovost, sladkou pohodu souladu ducha a přírody, lyrickou a měkkou tělesnost tvarů, sepětí organického, tělesného sjemnými náznaky abstraktního, polyfonického řádu celku, a vzářivém slunečním jasu tam někde až ze dna bytí všech věcí se roní těžko pochopitelný, záhadný neodolatelný smutek zádumčivá melancholie. Citlivě vyryté pavučiny černých čar si vničem nezadají snejjemnější sítí Rembrandtových kreseb, které ve svém předivu zachytávají tmu – Fillovy pavučiny oproti tomu zachytávají světlo.

Celkový prostor zátiší je sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 36, 40-43, 270.

Zátiší s lampou a rybou - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Suchá jehla, (1935), rozměry 22, 8 cm x 17 cm, značeno vpravo dole: E. F. voválu
Signováno: vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Ve Fillových grafických zátiších zlet 1930-1936 je celkový prostor obrazu sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Percepce, která se vzdaluje od bytí jednotlivé věci, zabírá nyní větší okruh skutečnosti, seskupení více věcí na stole vprostředí místnosti. Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.

Grafika Zátiší slampou a rybou je založená na morálně pochopeném kontrastu světla a stínu a významové hodnotě světla a zobrazených věcí, které zcela jistě nebyly vybrány náhodně.

Všechny tři zobrazené předměty na stole (lampa, ryba a vejce ve skle) symbolicky odkazují kpostavěJežíše Krista. Lampa je vkřesťanské ikonografii spojená se symbolikou světla. Ježíš říká:Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8, 12-13). Lampy jsou zářícím světlem duší, které bylo rozžehnuto svátostí křtu. Jejich olej představuje plody dobrých činů. Misky lamp jsou lidská těla, vjejichž nitru je třeba opatrovat poklad čistého svědomí.

Také ryba je velmi častým ranně křesťanským symbolem Krista. Již vantice měla úlohu zachránce a tento význam byl přenesen také na Krista. Symbolem Krista se ryba stala pro své řecké pojmenování „ichtys“, kde jsou jednotlivá písmena zároveň počátečními písmeny řeckých slov Iésus Christos Theú Hyipos Sótér (Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel). Znamení ryby se tak stalo logem víry, zobrazovaným nejen na stěnách, ale i vyrytým do náhrobků a sarkofágů.

Vejce je symbolem zmrtvýchvstání Ježíše Krista a věčného života, nadějí na nekonečné bytí zobrazivě představované jako zbavení se temné a svírající hmotné skořápky pozemského bytí. Vtomto smyslu byla svěcena velikonoční vejce kpoctě Kristova zmrtvýchvstání.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 36, 270.

Zápas koní - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Suchá jehla, 1935, rozměry 23 cm x 16,8 cm, značeno: dole uprostřed E. F. vkruhu
Signováno vpravo dole: Emil Filla
Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Fillův zájem o ikonografii zvířecích bojů, případně bojů člověka a zvířete, bývá tradičně dáván do souvislostí srůstem fašismu vEvropě, zejména vNěmecku po zvolení Adolfa Hitlera kancléřem vroce 1933. Kresbu suchou jehlou Zápas koní zroku 1935 je možno považovat za genezi rozsáhlého grafického cyklu Boje a zápasy, vzniklého vroce 1936, kdy se z vášně zápasu zrodilo starozákonní prorocké vidění fašismu.

Podobně jako Pablo Picaso, který vstoupil do služeb své vlasti vroce 1937 dnes slavnou Guernikou, působil Emil Filla na veřejné mínění alegoriemi zápasu a významně svým dílem podpořil boj proti fašismu. Fillův boj se počíná vytyčením symbolu řeckého antického hrdiny Hérakla a jeho zápasů - nejprve vmonumentálních obrazech, později umělec přenáší téma boje a zápasu také do grafických technik.

Vzobrazování tématu boje a zápasu vstupuje poprvé do grafického listu na scénu děje formový motiv brutálního stereotypu. Je nereálný, aby co nejvíce vsugeroval úděsnou realitu a zběsilé ničení oběti. Zvíře, na něž útočí dravec, druhé zvíře nebo člověk, je sraženo kzemi, klesá na kolena předních nohou. Stímto pohybem, který je prudkým dopadem celé přední polovice těla na zem, současně probíhá protichůdný pohyb druhé polovice těla, zadních nohou vzhůru. Příkře protikladný pohyb by byl možný ve skutečném těle koně jedině vpřípadě zlomení páteře zvířete, ke kterému by došlo jejím šroubovitým překroucením vose těla, do tvaru položeného „S“. Nad ležícím poraženým koněm se svítězným rykem na zadních nohou vzpíná druhý kůň, připravený zasadit svému soupeřiposlední smrtelný úder předních kopyt…

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 72-73, 270.
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 493-495.

Hlava muže - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 54

Lept (1935), ,rozměry 22,7 cm x 17 cm, značeno vpravo dole E. F.
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Filla své „HLAVY“ prošel nejprve prsty, ohmatal je ze všech stran a vytvořil je nejdříve jako sochy (např. Hlava I., 1913 a Hlava II., 1914). Jejich zvláštností je, že jsou opravdu stavěny jako velké volné a uzavřené trojrozměrné sochy, které však byl vytvořeny ze stavebních kamenů získaných ze simultánních pohledů vpohybu kol všech stran reálné hlavy.

Oproti tomu grafický list Hlava muže zroku 1935 představuje samorostlý organický útvar, je fantasmatem erotického organismu, který vsobě obsahuje prvek falický (nos) i vaginální (otevřená ústa). Kresba se vyznačuje maximálně zdůrazněnou linearitou „jedním tahem“, příznačnou pro grafiku postav a hlav pozdějšího Fillova období.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 23, 269.
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 455-456.

Žena v lenošce I. - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Lept kombinovaný s akvatintou(1935),rozměry 23,2 cm x 16,8 cm, značeno vlevo dole: E. F. vzávorce
Signováno vpravo dole: Emil Filla

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Od roku 1930 – 1936 Filla maluje, ryje a vsochách ztělesňuje své ženy. Předchůdcem, současně i neoddělitelným průvodcem velkého kubistického cyklu „žen“, pocházejícího ztohoto období, jsou tradicionální empiricko-realistické kresby třicátých let vyrýsované ostrým hrotem ocelového pera. Kubistické Fillovy ženy jsou oproti tomu zmasa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse.

VŽeně vlenošce srukou přeloženou přes hlavu Filla ústrojně protíná a spájí údy a části těla vpřírodní mikro a makrodimenzi. Jakoby se tady náš percepční bod pohyboval po samotném zaobleném povrchu zemském a my dosahovali sotva kšpičkám malíčků nohou této monstrózní ženy. Hledíme vzhůru na temeno její hlavy jako na nebetyčný vrchol velehor, za kterými dříve zapadá slunce.
Snad už jen erotický prožitek nás ještě dnes vrhá do útrob prapřírodních sil. Přesahují nás včase a prostoru. Metají námi tak jako vlna rozbouřeného moře a my hledáme útočiště ve fatálním úkrytu těla ženy, někde vmalém jeho záhybu či vkoutku jejího oka.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 56, 269 a 280.

Žena spící v lenošce - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Lept, (1935), rozměry 22,6 cm x 16,8 cm, signováno vpravo dole: Emil Filla

Od roku 1930 – 1936 Filla maluje, ryje a vsochách ztělesňuje své ženy. Předchůdcem, současně i neoddělitelným průvodcem velkého kubistického cyklu „žen“, pocházejícího ztohoto období, jsou tradicionální empiricko-realistické kresby třicátých let vyrýsované ostrým hrotem ocelového pera. Kubistické Fillovy ženy jsou oproti tomu zmasa a krve, mají monumentální proporce obrů a neodpovídají naším ustáleným představám o kráse.

Filla zejména rád zobrazuje nahé ženy, které si čtou nebo spí a to jak ve vertikální tak horizontální poloze. Jeho obrovité spící ženy jakoby zaklela do nehybnosti výtvarná zákonitost. Klidné tvary obrovitých rozměrů, objemů a obrysů vyznívají totiž plněji a pádněji než malé tvary vpohybu. Tyto moderní nástupkyně Michelangelovy „Noci“ jsou stvořeny jen kspánku, jen ktomu aby nám jejich velká tvarovost Titánů poskytla smyslově naléhavou a smutnou poezii tvarů živé hmoty.
Monstrózní Žena spící v lenošce si pravou rukou podpírá spánkem ztěžklou hlavu sotevřenými ústy a sočima prosvítajícími víčky. Kolena si levou rukou tiskne ksobě, přičemž obrovitá chodidla má ksobě vytočená tak, že se jí dotýkají palce obou obludných nohou.

Žena se psem na klíně - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Suchá jehla s akvatintou (1935), rozměry 22,8 cm x 17 cm, značeno vlevo dole: E. F. voválu
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Námět ženy chovající na klíně štěňátko boxera ztvárnil Filla celkem na třech grafických deskách. Tyto ženy vycházejí ve svém tvarovém a prostorovém založení a vrozvrhu a obrysu hmot ze základního typu Madony milostné reprezentující krásný sloh české gotiky.
Uzavřený plošný tvar, později vydutý reliéf, uzavřený plastický pyramidální obrys, jeho odproštění od vnějšího prostředí a prostoru a vtištění na absolutní abstraktní plochu je skutečně obdobné jako u gotické Madony, krásného slohu. Jen místo zlatého pozadí mají Fillovy něhyplné a soucitné „psí Madony“ bílé pozadí a na klíně něžně chovají místo Ježíška malého boxera.
Filla vložil do této ženy se psem na klíně celou svou panteistickou lásku ke zvířeti – kpsovi, skterým vedl během šesti let věznění vkoncentračním táboře osamocené monology o člověku, o jeho osudu, o bezedné míře ponížení a nelidského utrpení, které může způsobit člověku a zvířeti jen člověk sám. Grafiky těchto „psích Madon“ nesou vsobě jako předtuchu zlých časů nový grafický řád, kdy lineární styl vystřídá plastická forma. Obrysová čára vsobě již abstraktně nezastupuje, neznačí celý vnitřní objem, který je nyní vylíčen sjevovou úplností malířských prostředků akvatinty. Zároveň je malířská představa tvaru zastoupena představou ryze sochařskou, kdy mocně vydutý tvar je vpravém slova smyslu vytesán do kovové desky hrotem rydla jako sochařským špičákem. Tento sošný sloh se záhy rozvine vcyklu „Bojů a zápasů“.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 60-61, 280.

Zátiší s ovocem a rybou - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Lept kombinovaný sakvatintou, (1935), rozměry 16,7 cm x 16 cm, značeno vpravo dole E. F. v kruhu
Signováno vpravo dole: Emil Filla

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Fillova zátiší, a celý jeho kubismus, nás vzrušují a poutají tím, jak nenásilně a přirozeně spájel a vharmonické jednotě skloubil na jedné straně abstrakci prostoru vjednotnou plošnou osnovu obrazu, a jak na straně druhé dokázal vtéto abstraktní prostorové osnově vetknout věcem neobyčejnou intenzitu jejich konkrétního bytí – jejich věcnosti.
V grafických zátiších zlet 1930-1936 je celkový prostor obrazu sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Percepce, která se vzdaluje od bytí jednotlivé věci, zabírá nyní větší okruh skutečnosti, seskupení více věcí na stole vprostředí místnosti. Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.

Zvláštní půvab a okouzlení z grafického „kresebného“ zátiší sprůzračnými, diskrétními akvatintovými stíny, sjejich jednoduchými zastíněnými plochami, nám skýtá Zátiší sovocem a rybou. Z levého rohu stolu se na vysoké noze vztyčuje velká mísa,plná ovoce různorodých organických tvarů, zaujímající téměř celou výšku obrazu. Podnos srybou a hroznem vína je rozprostřený téměř po celé šířce stolu. Předměty vyobrazené na stole, zkterého tentokráte vidíme i část nohou, zabírají vpodstatě celý prostor obrazu a zcela tak pohlcují diváka. Prostorovost se stahuje a soustřeďuje do imanentního prostoru a tvarovosti věci samotné. Celkový prostor obrazu i prostor vnější, prostor mimo věci jsou jen sporadicky naznačeny, aby nic neodvádělo naší pozornost od naléhavé existence věcí.

A vzářivém slunečním jasu tam někde až ze dna bytí všech věcí se roní těžko pochopitelný, záhadný neodolatelný smutek zádumčivá melancholie.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 36,41-42, 270.

Zátiší s květinami a plody - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Suchá jehla s akvatintou, (1935), rozměry 12x18cm, signováno vlevo dole: Emil Filla 35

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Kolem roku 1935 dochází kúzkému přilnutí Fillovy grafiky kjeho malbě, které se projevuje stále častějšími grafickými replikami obrazů. Úzké přilnutí grafiky kmalbě umožnilo i bližší a důvěrnější vztah koptické, sensuální reálnosti spojené sFillovým odchylováním se od abstrahující tendence, což mimo jiné otevřelo brány nejen akvatintě ale i litografii.

Do Fillových zátiší znovu proniká citlivá něžná poesie - tentokráte rozbřesku, zachycující vyobrazené předměty vranních úsvitech. Tvarovost předmětů utvářejí měkké obrysy čistých bílých ploch slehkými prosvítajícími akvatintovými stíny. Zátiší je „malováno“ jako nějaké průzračné světelné japonské tušové kresby. Rytá čára jen někde svým ostřím obkrouží obrys květiny či ovoce, zvýrazní hranici světla a stínu a zmizí.

Střed kompozice Zátiší skvětinami a plody tvoří hrozen vína a jablko. Ovoce doplňuje tmavá růže a kytice složená zkarafiátů, aster a letních květů. Jablko je tradičně považováno za symbol plodnosti, vinná réva symbolizuje podle biblického jazykového úzu nejen požehnání, ale také kletbu, může být stejně tak výrazem míru jako předzvěstí soudu. Růže je pro své nejčastější červené zabarvení prastarým symbolem lásky.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.:43-44, 270.

Zátiší se skleničkou a mišpulí - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Lept kombinovaný sakvatintou, (1935), rozměry 23 cm x 17,8 cm, značeno vlevo dole E. F. 35 voválu
Signováno vpravo dole: Emil Filla

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla vytvořil a rozvinul grafické kubistické zátiší jako celou samostatnou, slohově specifickou bohatě rozvinutou kategorii, která je ojedinělým a výjimečným jevem nejen vhistorii české grafiky, ale i grafiky evropské. Během svého života vyryl a vyleptal celkem 64 samostatných grafických listů smotivem zátiší.

Ve Fillových grafických zátiších zlet 1930-1936 je celkový prostor obrazu sjednocen do čiré plošné osnovy, kterou věcně zdůvodňuje deska stolu viděná zpřímého nadhledu. Deska stolu pevně ohraničuje a uzavírá prázdnotu do nekonečna se tratícího iluzivního a nekonečného prostoru. Percepce, která se vzdaluje od bytí jednotlivé věci, zabírá nyní větší okruh skutečnosti, seskupení více věcí na desce stolu nebo celý stůl vprostředí místnosti.
Věci na stole jsou jako celistvé objekty malířem reprodukovány zjejich jednotlivých konkrétních stránek a vlastností, které umělec vnímal díky svému vysoce aktivnímu tvůrčímu a estetickému vztahu ksvětu.

Zátiší se skleničkou a mišpulí spadá do vrcholného období Fillových grafických zátiší, ve kterých Filla soblibou zobrazoval věci přírodních organických tvarů. Zde je to mišpule, která má drsný až zubatý povrch a jejíž organická klenba je rozříznuta nožem, aby bylo vidět šťavnaté tmavé maso dužiny, vníž se jako drahokamy lesknou bílá zralá bílá jádra, plodnice budoucí vegetace. Vedle ovoce stojí malá sklenka kuželovitého tvaru. Zátiší tak vládnou vzákonité shodě dva rozdílné, heterogenní řády: příroda přetvořená, znovu vytvořená člověkem a příroda člověku daná, sama vsobě vzrostlá, organická.

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 31, 36-37, 270.

Zápas koní - originální grafický list vevázaný do bibliofilie č. 28

Suchá jehla, 1935, rozměry 23x16,8 cm, značeno: dole uprostřed E. F. vkruhu
Signováno vpravo dole: Emil Filla

nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Fillův zájem o ikonografii zvířecích bojů, případně bojů člověka a zvířete, bývá tradičně dáván do souvislostí srůstem fašismu vEvropě, zejména vNěmecku po zvolení Adolfa Hitlera kancléřem vroce 1933. Kresbu suchou jehlou Zápas koní zroku 1935 je možno považovat za genezi rozsáhlého grafického cyklu Boje a zápasy, vzniklého vroce 1936, kdy se z vášně zápasu zrodilo starozákonní prorocké vidění fašismu.

Podobně jako Pablo Picaso, který vstoupil do služeb své vlasti vroce 1937 dnes slavnou Guernikou, působil Emil Filla na veřejné mínění alegoriemi zápasu a významně svým dílem podpořil boj proti fašismu. Fillův boj se počíná vytyčením symbolu řeckého antického hrdiny Hérakla a jeho zápasů - nejprve vmonumentálních obrazech, později umělec přenáší téma boje a zápasu také do grafických technik.

Vzobrazování tématu boje a zápasu vstupuje poprvé do grafického listu na scénu děje formový motiv brutálního stereotypu. Je nereálný, aby co nejvíce vsugeroval úděsnou realitu a zběsilé ničení oběti. Zvíře, na něž útočí dravec, druhé zvíře nebo člověk, je sraženo kzemi, klesá na kolena předních nohou. Stímto pohybem, který je prudkým dopadem celé přední polovice těla na zem, současně probíhá protichůdný pohyb druhé polovice těla, zadních nohou vzhůru. Příkře protikladný pohyb by byl možný ve skutečném těle koně jedině vpřípadě zlomení páteře zvířete, ke kterému by došlo jejím šroubovitým překroucením vose těla, do tvaru položeného „S“. Nad ležícím poraženým koněm se svítězným rykem na zadních nohou vzpíná druhý kůň, připravený zasadit svému soupeřiposlední smrtelný úder předních kopyt…

Literatura:
Čestmír Berka: Emil Filla, grafické dílo, Odeon 1968, str.: 72-73, 270.
Vojtěch Lahoda: Emil Filla, Academia Praha 2007, str. 493-495.

Grafický list v bibliofilii Venera č. 341: Emil Filla

Soubor grafických listů v bibliofilii Venera č. 54: Emil Filla

Soubor grafických listů v bibliofilii Venera č. 28: Emil Filla

Grafický list v bibliofilii Venera č. VII.: Emil Filla

Zátiší s kukuřičným klasem

Olej na plátně, 1924, 58 x 74 cm, 78 x 94 cm (s rámem)
Signováno vpravo nahoře a zezadu nahoře na rámu

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou.
Ve 20. letech se věnoval ve své tvorbě především tématu zátiší, kterými navazoval na válečné období, kdy musel odejít do Holandska. Tam se jeho kubistické formy inspirovaly také starou holandskou malbou. Tehdy tvořil puristická zátiší, barevně minimalistická, kolážovitě poskládaná z velmi redukovaných tvarů. Zátiší, která vznikala až po první světové válce, překypují živočišností, radostí z barvy a tvarů, působí téměř hédonisticky. K nim patří rovněž Zátiší s kukuřičným klasem, v němž autor zapomíná na dogma kubismu a rozehrává v něm všechny vizuální chutě. Když s kubismem začínal, studoval každý obraz coby předlohu s kružítkem a pravítkem – ve 20. letech je ale Fillova malba uvolněná, virtuózní a mnohem senzitivnější než u jeho vzorů Picassa a Bruqua. Pokud použije expresi, vždy směřuje ke krásné formě. Na tomto zátiší kubisticky rozkládá lahev-džbán, sklenici a plochu stolu a pozadí; ovoce i kukuřice mají reálnou podobu. Kombinace přísnosti a radosti, geometrie a organických tvarů, barev a černých kontur vytváří nezaměnitelné a nadčasové dílo.

Emil Filla nazývaný Vincencem Kramářem „českým Picassem“ je považován za hlavního představitele kubismu v Čechách. Je nesporné, že Filla převzal od Picassa základní princip jeho tvorby, který dle Kramáře obohatil smyslovostí a schopností proniknout k vlastní podstatě tohoto nového uměleckého názoru.
Fillovo Zátiší s kukuřičným klasem (1924) je plné symboliky mužství a plodivosti života. Bohatě prostřený stůl je sám osobě symbolem hojnosti a plodnosti, symbolika je však zastoupena také v každém z vyobrazených předmětů či plodin. Dříve kubisticky abstraktně chápané motivy v zátiší zde získávají zpět svojí realistickou podobu.
Kukuřice, jablka a dokonce i kohoutek na uzávěru džbánu jsou prastarým symbolem plodivosti života. Kukuřice a kohout jsou dále symbolem mužství, kukuřice pak přímo falickým symbolem. Kohout – muž je rovněž symbolem bojovnosti a žárlivosti, dále symbol bdělosti a ohně. Symbolem bojovnosti se stal pro svoji trvalou připravenost k boji, kterým hájí své postavení. Kohout probouzel ze spánku, tedy i ze spánku smrti proto je také symbolem zmrtvýchvstání a vysvobození z děsivých temnot noci. Pro svoji citlivost vůči slunečnímu i měsíčnímu světlu byl kohout jako atribut a symbol bdělosti přiřazován k božstvům řemeslné píle, neboť budil řemeslníky k dennímu dílu. Malířství bylo ve středověku považováno za řemeslo, na svobodné umění bylo povýšeno až v renesanci.
Křesťanství spojilo symbol především s Kristem, jehož slovo vyslovené do temnot je považováno za světlo. Kohout je atributem sv. Petra i sv. Víta. Ve středověku byl symbol kohouta osazován jako střešní větrná korouhvička na znamení vítězství Kristovy víry.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik FG.X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem.

Zápas Hérakla s krétským býkem

Suchá jehla, 1937, 40x31.5 cm, 67x 56,5 cm rozměr s rámem
Soupis Berka 130
Původ: aukční síň Praha

Nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v českých aukcích – 32,4 mil. CZK, Gallery Kodl, Praha, 2021
nejvyšší dosažená cena za olej Emila Filly v zahraničních aukcích – 588 tis. eur, Sotheby’s, 2011

Emil Filla byl velký český průkopník kubismu už v době svého studia na Akademii, kde na počátku 20. století převažovala zcela konzervativní výuka. Proto ji Filla ani nedokončil a pečlivým až téměř uměleckohistorickým způsobem zkoumal teorii a praxi rychle se rozvíjejícího malířství na Západě. Vycítil novou éru moderního umění a nastoupil svoji vlastní cestu za svobodou malířského projevu a stal se doslova hvězdou nového českého umění 20. století.
Již ve 30. letech se věnoval ve své tvorbě tématu zvířecích zápasů, které byly metaforami válečných historických konfliktů, ale i osobních tvůrčích a psychických bojů. Filla si tehdy v poznámkách zapsal, že jeho posláním je dojít k individualistickému výrazu, jehož projevem je forma v barbarské nahotě. Malíř během svého života dokonce vytvořil rozsáhlý archiv různých materiálů, především fotografií umění od nejstarších dob. V jeho sbírce se nacházela řada historických obrázků nejrůznějších zápasů včetně Picassových kreseb z ilustrací Ovidiových proměn, ale také například i fotografie románských reliéfů zobrazujících boj archanděla s drakem a řadu konfrontací býka a koně, býka a člověka, lva a koně. Téma zápasu bylo osobní, a proto se na něj zaměřoval i ve svých soukromých sbírkách fotografií, z nichž čerpal inspiraci.
Také zápas muže s býkem se ve Fillově tvorbě vícekrát opakuje. Jde přeneseně o interpretaci boje s krétským býkem, který sehrál důležitou roli v krétském náboženském kultu a objevuje se v celé řadě podob v dějinách umění. Grafika znázorňuje postavu nahého muže, jenž pokleká pod tíhou poraženého býka ležícího na jeho ramenou. Mužova tvář na grafice má ostré rysy typické pro kubistickou tvorbu v sochařství – jako by byl nakreslen podle sochy Rodina; naddimenzované končetiny zase připomínají Picassovu stylizaci.
Grafika pochází z první padesátky tisků, jejichž počet dosáhl 306 kusů, proto patří k těm cennějším a žádanějším.
„Filla… je krásný příklad hledatele nových cest, včera průbojníka a dnes již vyzrálého umělce a tvůrce jistého typického pohledu na život a na svět,“ napsal o něm teoretik F. X. Šalda a po sto letech mu můžeme dát za pravdu.
Pokaždé, když se Fillův obraz objeví v aukčním prodeji, rekordy za prodaný obraz rostou. Fillovy obrazy jsou ale ceněny nejen u nás – také na zahraničních aukcí je o ně značný zájem.

Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy.

V roce 1945 byl jmenován profesorem nově založené Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V malbách i grafikách navázal na předválečné cykly.

Sbírka Františka Halase: Torzo naděje, Svatopluk Klír, Praha 1946 vznikla již v roce 1939 jako reakce básníka Františka Halase na Mnichovskou dohodu a okupaci Československa. Halas svými verši vyjádřil své hluboké rozčarování – básně doslova křičí patetická slova jako zrada, hanba, nicota a zmar. Z naděje zbylo jen ubohé torzo, ale stále nějaká zůstává.
Malíř Emil Filla na verše reagoval stejně pateticky. Sbírku Torzo naděje Emil Filla 'vyzdobil' šesti původními celostr. lepty a značkou, lepty vytiskl Mirro Pegrassi.

Draci války zvedají teutonský meč (Torso naděje I)
Ruce spoutané hady (Deset ran egyptských) (Torso naděje II)
Zpěv úzkosti Otec a syn napadený drakem války (Torso naděje III)
Kůň a ženy přepadené šelmou (Mobilisace) (Torso naděje IV)
Zápas / Kůň přepadený lvem (Dušičky) (Torso naděje V)
Uťatá hlava Medúzy (Básník taje) (Torso naděje VI)

Před první světovou válkou odešel do Paříže, ale po jejím vypuknutí musel dramaticky prchnout do Holandska. Vedle intenzívní malířské tvorby se v tomto holandském období soustředil také na práci v českém odboji, v tzv. České Mafii. Vyvolával zprávy, psané neviditelným inkoustem, které mu do Holandska posílali domácí odbojáři. Vyvolané zprávy předával dál.

Od roku 1910 se v jeho tvorbě poprvé začínají objevovat prvky kubismu, nejprve jako kuboexpresionismus, postupně se však v jeho díle stále silněji objevují i díla vysloveně kubistická, silně ovlivněná kubistickým dílem Pabla Picassa a Georgesa Braqua.

V roce 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes.

Od roku 1903 studoval v Praze Akademii výtvarných umění. Školu však opustil po třech letech kvůli a rozhodl sám hledat novou cestu.

Narodil se 3. dubna 1882 v Chropyni.